Filip Tomsa: Zkouším, co mě napadne
zdroj: televize.cz
Na obrazovky se vrátil čtvrtou řadou Ordinace v růžové zahradě i Filip Vajner, nevlastní bratr MUDr. Prokopa Hrubého. Hraje ho Filip Tomsa. Se svou seriálovou postavou má společné křestní jméno.
Se svou seriálovou postavou má společné křestní jméno a fakt, že je v rodině nejmladší.
* Není to tak dávno, co jste se na obrazovce objevoval současně ve dvou seriálech...
V podstatě náhoda. Sešlo se to. Poslední sezona se točila rok předtím a v okamžiku, kdy se objevila na obrazovce, jsem už průběžně točil Ordinaci v růžové zahradě.
* Jak je to s postavou Filipa ve čtvrté řadě Ordinace? Změnil se její rozsah?
Zpočátku je na stejné úrovni, ale poté, co dojde ke změně mého vztahu s Gábinou, se odstěhuju do Prahy a v tuto chvíli nevím, jaký bude další vývoj.
* Jak v Ordinaci, tak v Poslední sezoně nejste zrovna vzorný hoch...
Ano, úplně ne. Ale zaplať pánbůh. V Poslední sezoně jsem sice nebyl vzorňák, ale podle mě byl Patrik poměrně hodný...
* ... až na to, že byl sprejer a na můj vkus mu šlo dost často o život...
Dělal různé vylomeniny, které tak trochu patří k věku, ale v jádru byl hodný, nechtěl nikomu ubližovat. Proti němu je Filip z Ordinace zákeřnější, méně si bere při jednání s ostatními servítky. Taky proto mi byl Patrik ze Sezony bližší. Připadal mi lidštější.
* Seriálový Filip hodně lidí využívá...
Ano. Ví prostě, jak na to.
* Co jste se v rámci Poslední sezony dověděl o sprejerech?
Samozřejmě jsme absolvovali "tréninky sprejování". Setkali jsme se s opravdovými sprejery, podívali jsme se na pár filmů z nelegálních akcí. Zjistil jsem, že při akcích v metru musejí mít kombinézy, protože když jich sprejuje několik najednou, jsou tam oblaka barvy, která by na ně sedala, a byli by celí barevní. Takže jsme si to zkoušeli, ale všem bylo jasné, že než bychom získali cvik a naše počiny vypadaly aspoň trochu jako výtvarné dílo, uplynulo by několik let. Nicméně to zajímaví lidé, někteří časem přestali s nelegálním sprejováním a začali se tím živit.
* V Ordinaci má Filip nevlastního bratra, kterého využívá, žije na jeho úkor a nic mu není svaté, včetně bratrovy slečny. Jaký sourozenec jste vy?
Já mám sestru, a to by musela posoudit ona. Jmenuje se Eva, je o pět let starší. Snažím se být dobrým sourozencem. Doby škádlení, kdy jsme si dávali co proto, jsou pryč, jeden druhému se snažíme pomáhat.
* Seriálový Filip vlastně neví, co chce. Filip Tomsa nevěděl, co chce, tak šel na konzervatoř. Nebo to tak nebylo?
To je pravda. Určil jsem si zkoušky na konzervatoř, kterou jsem měl napsanou jako třetí školu, jako přijímačky nanečisto (byly jako první), než půjdu dělat ty na gympl, abych pak neměl trému. Dostal jsem se k herečce Evě Horké, která mě na přijímačky připravila, a stalo se, co nikdo z rodiny nečekal. Přijali mě. Pak jsem teprve o té škole začal uvažovat a zjišťovat, co studium na ní obnáší. Dověděl jsem se, že tam není matyka, fyzika, chemie, které mi nevadily a docela mě na základce bavily. Takže jsem až zpětně přemýšlel, jestli tam chci vůbec jít. Taky trochu zvítězila lenost. Když je člověk jednou přijatý, tak proč by se snažil jinde. Ale hlavně jsem si říkal, proč to nezkusit. A jakmile jsem tam začal chodit a začala i moje herecká kariéra, bylo jasné, že to dělat chci.
* Poslední sezona ale nebylo vaše první setkání s kamerou...
Zdaleka ne. Jako úplně první jsem pro ČT natočil inscenaci Adam a Eva 2001, kterou napsal a režíroval tenkrát absolvující famák Patrik Hartl. Dal mi první příležitost a hned hlavní roli.
* V Ordinaci jste takový povaleč, v Sezoně jste aspoň musel zlézat výšky. Ve skuranou tečnosti ale děláte hodně sportů, většinou takových, nad kterými matkám vstávají vlasy...
Zkouším všechno, co mě napadne. Spousta z toho byla mým dětským přáním. Postupně si je plním. Třeba skok padákem. Pro přístrojové potápění jsem se rozhodl, když mi bylo osmnáct. Měl jsem o prázdninách čtrnáct dní volno, tak jsem odjel do Chorvatska. Doma z toho byli trochu v šoku.
* Lyžujete, šermujete, jezdíte na motorce, na koni - dělal jste něco intenzivněji?
Sportovní střelbu jsem dělal závodně. Měl jsem i určité výsledky. V disciplíně "libovolná pistole 60" mám titul mistra republiky v dorostencích. Jistou dobu jsem se tomu věnoval intenzivně, ale pak jsem se musel rozhodnout, co chci dělat jako povolání. O střelbě jsem věděl, že je to pouze koníček, že by mě jako obživa nebavila.
* Myslíte, že vás pořád bude bavit živit se herectvím?
Zatím mě to baví a doufám, že bude i dál. V herectví je to pokaždé úplně jiné. Střílení je také závod od závodu specifické, nicméně ten proces je stejný. Kdybych ho měl dělat dvoufázově každý den, tak už bych v něm asi neměl takovou zálibu.
* Každý čas od času o někom pronese, že by ho nejradši zastřelil. Když to řeknete vy, hned to má jinou váhu. Napadají vůbec lidi, kteří střelbu dělají, takové věci?
Hlavně si myslím, že spousta lidí má o tomhle druhu střelby mylnou představu. Je to tak, že máte určitý čas a určitý počet ran a jde o maximální přesnost. To znamená, že střílení je především o koncentraci. Není to žádné zběsilé pálení hlava nehlava. Když zvednu ruku, musím se maximálně zklidnit a soustředit, abych výstřel provedl co možná nejlíp. Aby rána byla tam, kam ji chci umístit. V podstatě s obranou nebo bojovou střelbou to nemá nic společného. Střílí se na papír, kde jsou kruhy, žádné figury, nic podobného. Jednou v životě jsem zastřelil krysu a tak mě to poznamenalo, že od té doby jsem na nic živého zbraň nezamířil.
* Říkal jste, že lidi mají o sportovní střelbě zkreslené představy. Jak se vám jako zasvěcenému střelci kouká třeba na takové bondovky či jiné "střílečky"?
Beru je jako filmy na odreagování. Když jsou dobře natočené, což bondovky bývají, tak se u nich člověk pobaví a uvolní. Samozřejmě že k realitě mají hodně daleko.
* Chtěl byste být takový český James Bond?
Určitě by to bylo zajímavé.
* Kromě zahraničních produkcí - včetně amerického filmu Děti Duny - je Kvaska vaším filmovým debutem, aspoň pokud se českých snímků týče?
Ano. Ale třeba Děti Duny jsem nikdy neviděl, takže ani nevím, co tam zůstalo. V Kvasce se opakoval případ Adama a Evy 2001. Debut a hned hlavní role. Je to film ze zákulisí muzikálového divadla.
* Jak si vás režisérka Kvasky Miriam Landová našla?
S Miriam jsem točil už krátký seriálek pro BESIP. Miky ve Kvasce přišel na základě naší předchozí spolupráce. Jednou mi volala, že napsala scénář, jestli bych měl zájem. Byl to krásný pocit i z toho důvodu, že jsem si uvědomil - když mi nabízí roli, tak asi byla spokojená s mou prací. Člověk se aspoň trošku ujistí, že to, co dělá, má smysl.
VIZITKA
Narozen: 1983
Stav: svobodný
Studium: Státní konzervatoř Praha Angažmá: Městské divadlo Mladá Boleslav (Marius a Fany, Rozmarné léto), hostování v Divadle na Vinohradech: Richard II., Jistě, pane ministře, Lásky hra osudná
Z tv. rolí: Dědictví slečny Innocencie, Slečna Julie, Peklem s čertem, Dobrá čtvrť, Poslední sezona, Příkopy, Vlna V současnosti točí pokračování Zdivočelé země, kde je opět synem Martina Dejdara, a pohádku Zlatá nitka.